Domů » Historie

Historie obce Rabakov


Vznik a první písemné zprávy

Kdy a jak vznikla naše víska, se dnes už asi nedozvíme. První písemná zmínka o Rabakovu pochází z první poloviny patnáctého století. V okresním archivu v Mladé Boleslavi se můžeme dočíst v knize „Místní jména v Čechách a jejich vznik“ od pana Dr. Antonína Profouse z roku 1951, že první písemná zpráva o Rabakovu, je z roku 1445 v „Deskách dvorských království Českého“, kdy tato ves, mohla patřit pravděpodobně k panství Semčickému.
Další zprávy o Rabakovu lze, podle pana doktora Profouse, vyčíst v již zmíněných deskách dvorských z roků 1454, 1573, dále pak v létech 1790 a 1834 v „Deskách zemských“. Bohužel zde není podrobněji uvedeno, v jakých souvislostech byly zápisy učiněny a tak je třeba jen doufat, že dalším studiem starých písemností se budeme mít možnost alespoň trochu poučit o naší historii.

V mladoboleslavském okresním archivu jsou k nahlédnutí i „Seznamy míst v království Českém“, kde se lze dočíst, že v roce 1886 při sčítání lidu bylo v naší obci 19 domů a 99 obyvatel. V roce 1893 to bylo rovných 100 obyvatel v 19 domech a v roce 1900 bylo na Rabakově 21 domů s 90 obyvateli. Pro srovnání uvádím, že při sčítání lidu v roce 1991 bylo v naší obci 13 trvale obydlených domů s 31 obyvateli a 12 domů slouží už jen k rekreaci, zrovna tak jako 38 chat postavených v katastru obce. Na přelomu století to bylo ještě slabší, k volbám bylo registrováno už jenom pouhých 27 voličů. Což se dnes pomalu zlepšuje, v roce 2020 bylo zaregistrováno 50 voličů a školní i předškolní zařízení navštěvuje 9 dětí.


Vznik jména naší obce
V téže knize „Místní jména v Čechách a jejich vznik“ se můžeme dočíst i o naší obci.
Podle pana Dr. Ant. Profouse jde o jméno rodové – Rabákův – od příjmení Rabák. Což dokládá existencí tohoto jména v roce 1418 v Markvarticích.
Já se však přikláním spíš k tezi (a nejsem sám), která bere v úvahu velký počet rybníků v katastru naší obce (napočítal jsem jich zatím podle dochovaných zbytků hrází a zápisů v kronice celkem 15). Lze tedy předpokládat, že zde mohla být i značná část obyvatel, která se rybolovem zabývala, tedy rybářů, za stara rybáků. A od toho je pak krůček k Rybákovu a malou odchylkou k Rabakovu.
Potažmo se nabízí i souvislost s lupičstvím, tedy rabováním, raubířstvím apod., o němž se zmiňuje i pan doktor Profous. Lze ji odůvodnit existencí cesty nazvané formanka, která se nachází mezi obcí Petkovy a Bechovem. Byla-li tu formanská cesta, je dost pravděpodobné, že mohla pokračovat právě tudy, neboť jinde se ji do cesty staví dosti vysoký chlum. A kde je formanská cesta, jsou i formani převážející zboží. A kde je co ukrást, lapkové se vždycky najdou, proč by tedy před dávnými léty nemohli být i ve zdejším kraji.
Slyšel jsem i jiné úvahy, ale ty se mi zdály tak nepravděpodobné nebo neprokazatelné, že je raději neuvádím.


Domousnické panství
Ostatní historii lze spíše odhadnout podle dokumentů týkajících se Domousnického panství, kteréhož byl Rabakov značnou dobu součástí. I tady se různí pisatelé od sebe v detailech trochu liší, leč podstatné zůstává zachováno. A tak jen pro úplnost zde uvedu zkrácenou verzi, kterou sepsala paní JUDr. Zlatuše Brixiová-Kutková:

Vesnička na prahu českého ráje Domousnice je jméno rodové, a sice od rodu DOMŮSŮ. Nejstarší historická zmínka o Domousnicích je z poloviny 13. století, tedy asi z doby před sedmi sty lety, kdy část vsi patřila k biskupskému statku v Žerčicích. Pak se zde během staletí vystřídali různí vladykové, šlechtici, rytíři a svobodní páni, jako Karel Haras z Bosyně, Jan Haras (Jan z Domousnic). Rod Harasů se potom vždy psal „Domousničtí“, i když už Domousnice dávno neměli.
Po roce 1620 v celém národě nastávalo ožebračování šlechty a ze zabaveného jmění pamatoval císař Ferdinand nejprve na své vojáky a na ústavy církevní. Roku 1623 měl být statek prodán Poliséně Lobkovické z Perštýna, ale nakonec zůstaly Domousnice v držení Petra a Pavla Koučů, což dokazuje rodinná památka v kostele v Řitonicích v podobě náhrobních kamenů. V tamním kostele vedle kamene rodiny Koučů je také náhrobní kámen pozdějšího majitele královského rady Václava Rašína, který zemřel v roce 1710. Po mnohých dalších majitelích koupil v roce 1911 domousnický velkostatek se zámkem včetně lesů a parku, majitel dobrovického panství THURN TAXIS.

Kronikář obce Rabakov
Miloslav Švorc

Muzea

Technická

Muzeum historických motocyklů značky JAWA

Doprava

Silniční doprava

Obcí prochází silnice II/279 Svijany - Dolní Bousov - Rabakov - Mcely.

Železniční doprava

Obcí prochází železniční Trať 063 Bakov nad Jizerou - Dolní Bousov - (Kopidlno). Je to jednokolejná regionální trať, doprava byla zahájena roku 1883. Na úseku z Dolního Bousova do Kopidlna je od roku 2007 osobní doprava zastavena.